Zapsaný mediátor/ka odmítne uzavření smlouvy o provedení mediace, jestliže se zřetelem na jeho/její poměr věci, ke stranám konfliktu nebo jejich zástupcům je důvod pochybovat o jeho/její nepodjatosti (zákon o mediaci §5).
Zapsaný/á mediátor/ka může odmítnout uzavření výše uvedené smlouvy, jestliže je narušena nezbytná důvěra mezi ním/ní a některou ze stran konfliktu.
Důvody pro odmítnutí mediace jsou tedy dva zásadní:
1) pochybnost o nepodjatosti zapsané/ho mediátora/ky;
2) narušení nezbytné důvěry mezi zapsaným/ou mediátorem/kou a stranami.
Strany mediace by měly vědět, že uvedená otázka existence pochybností o nepodjatosti zapsané/ho mediátora/ky a narušení nezbytné důvěry je plně v kompetenci mediátora/ky a závisí pouze na jeho/její úvaze a rozhodnutí. Toto své rozhodnutí nemusí stranám nikterak zdůvodňovat!
Rozhodnutí zapsané/ho mediátora/ky pro odmítnutí mediace nelze přezkoumávat (ani na základě podnětu stran Ministerstvu spravedlnosti ČR ani České advokátní komoře v případě mediátora/ky advokáta/ky).
Zákon zapsané/mu mediátorovi/ce neukládá povinnost vydání dokladu o tom, že mediaci odmítl/a. Lze mít ale za to, že zapsané/mu mediátorovi/ce nic nemůže bránit tomu, aby uvedený doklad vydal/a zejména v situacích, kdy byl/a zapsaný/á mediátor/ka určen/a soudem, a kdy se tedy jedná o nařízenou mediaci, a strany budou chtít soudu prokazovat, že nenastaly důvody pro nepřiznání náhrady nákladů řízení.